Back جوليا دومنا Arabic جوليا دومنا ARZ Julia Domna AST Yuliya Domna Azerbaijani Юлія Домна Byelorussian Юлия Домна Bulgarian Julia Domna Breton Júlia Domna Catalan Julia Domna German Ιουλία Δόμνα Greek
| Iulia Domna | |
|---|---|
,_inv._2210,_Roman_-_Braccio_Nuovo,_Museo_Chiaramonti_-_Vatican_Museums_-_DSC00897.jpg) | |
| Narození | 2. století Homs |
| Úmrtí | 217 Antiochie |
| Místo pohřbení | Andělský hrad |
| Povolání | filozofka |
| Choť | Septimius Severus (od 187)[1] |
| Děti | Caracalla[1][2] Geta[1][3] |
| Rodiče | Julius Bassianus[1] |
| Rod | Severovská dynastie |
| Příbuzní | Julia Maesa[1] (sourozenec) Aurelia Antonina, Heliogabalus a Alexander Severus (vnoučata) |
| Funkce | římská císařovna (193–211) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Iulia Domna (2. století? – 217 Antakya) byla římská císařovna, druhá manželka římského císaře Septimia Severa a matka císařů Gety a Caracally. Někdy je zařazována mezi tzv. syrské císařovny.
Pocházela z města Emesy, dnešního Homsu. Jejím otcem byl Iulius Bassianus, velekněz místního boha Slunce, jehož hodnost přecházela v rodině z otce na syna. Za vlády svého muže byla považována za skutečnou držitelku moci. Její čestná titulatura se blížila titulatuře císařské, získala i tituly Augusta a Mater castrorum (matka táborů). Soustavně pracovala na tom, aby udržela císařskou hodnost ve své rodině. Zajímala se rovněž o duchovní otázky.
Po zavraždění svého syna Caracally a poté co slyšela o vzpouře se rozhodla spáchat sebevraždu.[4] Možná její rozhodnutí uspíšilo i vědomí toho, že trpí rakovinou prsu.[5] Její tělo bylo přeneseno do Říma a pochováno v Augustově mauzoleu. Později byly její ostatky přemístěny do Hadriánova mauzolea.[6]
- ↑ a b c d e Ivan Michajlovič Grevs: Юлии сирийские. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
- ↑ Caracalla. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Гета. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIIIa.
- ↑ BIRLEY, Anthony. Septimius Severus: The African Emperor. [s.l.]: Routledge, 1999. Dostupné online. ISBN 0-203-02859-7. S. 192. (anglicky)
- ↑ POTTER, David S. The Roman Empire at Bay AD 180–395. [s.l.]: Routledge, 2004. Dostupné online. ISBN 0-415-10058-5. S. 148. (anglicky)
- ↑ Cassius Dio — Epitome of Book 79. University of Chicago (anglicky)